Měl být trenér, musel však do brány! Nic podobného jsem nezažil, přiznal Lukáš Vykoukal

16.3.2017 | Autor článku: Jan Kousal

Původně jsi měl tým vést jako trenér, ale kvůli jistým administrativním problémům jsi nakonec musel do brány. Co se dělo?

Bylo to pro mě veliké překvapení. Do poslední chvíle jsme nevěděli, co se děje. Celý týden jsem počítal, že ze mě bude trenér, protože mě tahá achilovka, a proto jsme povolali Dominika Uhlíře, který naštěstí byl zaplacený. To byla záchrana, protože Masařka to kvůli povinnostem ve velkém fotbale nemohl. Až ve 20:30 přišli rozhodčí s tím, že v den zápasu se na soupisku hráči dopisovat nemohou, takže jsme s Milanem Bláhou museli běžet do auta, vzít si věci a šli jsme na to.

Zažil jsi už někdy něco podobného?

Ne! S tím jsem se vážně ještě nikdy nesetkal. V zápase dvě kola před koncem, kdy už nejde vůbec o nic, je z mého pohledu úplně jedno, jestli chytá Uhlíř nebo Vykoukal. Řekl bych, že pro fanoušky to nebylo vůbec ideální. Nikdo nevěděl, v čem je problém.

Jak už jsi zmínil, nebyl jsi stoprocentně fit. Jak jsi to zvládl?

V závěru už to nebylo nic moc. Když jsme dali branku na 5:4 a já si běžel s kluky plácnout, tak jsem couval a cítil, že to není ono. I proto jsem byl proti tomu odehrát těch posledních osmnáct sekund se mnou. Kdyby mi Holi přihrál, tak by se stejně nic nezměnilo, ten míč bych také poslal dopředu. Pak jsme to bohužel špatně pokryli. V takhle důležitém momentu hráč nemůže jít pět sekund neatakovaný do střely.

Šel jsi do zápasu nerozchytaný. Podepsalo se to nějak na tobě?

Vzhledem k tomu, že už je mi čtyřiatřicet, tak je to o prvním balonu. Buď tě trefí, nebo ne. Vypadá blbě, když první střela z třetí minuty spadne do brány. Nejspíš to bylo sehrané, ale tyhle situace občas nepůsobí dobře. Já však už mám něco odehráno, takže ta psychika je úplně jiná, než když mi bylo dvacet.

Teď k zápasu...

Průběh byl takový, že na držení balonu i na šance jsme pravděpodobně vyhráli. Dá se říct, že jsme Mělník zaskočili, přestože jsme nastoupili ve velmi improvizované sestavě. Měli jsme z toho obavu, ale ukázalo se, že hráči typu Podzimka, Bursiče nebo Řeháčka slavili úspěch. Kluci hráli důrazně a bylo vidět, že na Olympik to platí. Oni jsou spíš hračičkové a moc si s námi nevěděli rady. Jako trenér jsem nastavil nějakou taktiku a kluci ji dodrželi. Řekli jsme si, že budeme hrát zodpovědně a nebudeme s nimi hrát nahoru a dolů. No a skoro jsme vyhráli!

Prohrávali jste už 2:4. Věřil jsi v obrat?

Upřímně, za tohoto stavu jsem tomu moc nevěřil. Zkraje druhé půlky jsme dostali gól na 2:4, v tu chvíli měli rozhodnout. Napočítal jsem minimálně pět šancí, kdy měl Mělník odskočit. Tam se lámal chleba. Trochu to prostřídali, mysleli si, že mají zápas ve své režii. Jenže tam přišli hráči, kteří neměli tu potřebnou kvalitu a my jsme se pomalu začali dostávat do nějakých šancí. Nakonec to bylo krásné drama!

Co se najednou zlomilo za toho nepříznivého stavu?

Futsalové utkání se hraje čtyřicet minut. Není možné vydržet diktovat tempo celý zápas, zvláště pak proti ambicióznímu Mělníku. Začátek druhé půle nás nezastihl v ideální formě, hráči možná měli trochu jiné myšlenky a začali pořádně hrát až za stavu 2:4. Jen co se dostali do pár šancí, nervozita z nich spadla. Bohužel jsme těch příležitostí málo proměnili.

Gól na 5:4 padl i zásluhou tvého výhozu. Jak bys popsal situaci z tvého pohledu?

Jsem rád, že mě kluci poslechli a nějaké tři minuty před koncem si vzali oddechový čas. Dohodli jsme se, že vysocí hráči jako Méča a Řehy půjdou před bránu, já to tam hodím a buď to vyjde, nebo ne. Paradoxně to vyšlo, na druhou stranu si myslím, že takový gól by na druholigové úrovni padnout neměl.

Vyrovnávací branka padla šest sekund před koncem. Šla ta střela chytat?

Chyba byla úplně někde jinde. Dejme tomu, že Holi zahrál dlouhý balon, který gólman skoro neudržel. Vypadalo to, že bychom mohli zahrávat i roh. To bychom pravděpodobně ukopali až do konce. Brankář to rozehrál na prvního hráče a my jsme nepochopitelně vyklidili střed hřiště. To byl asi největší problém. Samotný Němec si vzal balon a nějaké tři sekundy po něm nikdo nešel. Střela, kdyby tam nebyl hráč, tak by se asi taky chytat měla, jenže bohužel nevím, jestli to byl úmysl, nebo mi to někdo zaclonil. Rána navíc trochu zaplavala. Největší potíží ale byla nedůraznost, i za cenu šestého faulu jsme tomu měli zamezit.

Jak tým šlapal pod tvojí a Milanovou taktovkou? Nakonec jste se ocitli v pozici hrajících koučů.

Nakonec jo. S Bláhičem jsme byli spojení celý týden a dávali to spolu do kupy. Měli jsme obrovské problémy, protože když jsem si sedl a začal to už víkend předtím lepit dohromady, tak z toho byly velké starosti. Podíval jsem se na futis a zjistil jsem, že máme registrovaných přibližně 70 lidí, z toho 27 má zaplacené příspěvky. Musíme ještě odečíst béčko a lidi, kteří aktivně přímo nehrají jako Lukáš Dubový nebo Michal Paldus.

Přišel jsem na to, že můžu dát dohromady 10 hráčů a to jsem počítal i Zdendu Suchomela s Jirkou Haunoldem, jejichž start se kvůli zdravotním komplikacím nekonal. Navíc se potvrdilo, že zpravidla vždycky vypadne někdo další, což byl případ Tomáše Beníška. Ještě v den zápasu jsme byli ve spojení s Michalem Paldusem a povedlo se nám získat mladého Podzimka. Ten odehrál druhou půli opravdu dobře. Myslím, že má talent a pakliže by chtěl hrát futsal, tak může být velkým přínosem do budoucna.

Až jednou ukončíš kariéru, dokázal by sis představit pevnou trenérskou spolupráci s Milanem?

Já osobně bych si to dokázal představit! Teď jde samozřejmě o to, jak by na to koukal Dubák a samotný Milan. U Milana je problém, že už má trenérský post ve fotbalovém Doubí a těžko říct, jestli by to dokázal skloubit s futsalem. Já bych ale neváhal, dokonce tajně doufám, že mě GMM v tomto směru jednou osloví.

Teď jde samozřejmě o tom, jak budou vypadat další sezóny. Masařka toho kvůli fotbalovým povinnostem na jaře moc neodchytal. Nikdo neví, jak to s ním bude dál. U něj je stejně možné, že bude moct i že bude chybět, takže brankářský post je velkou otázkou. Já s jistotou můžu říct, že dvacet dva zápasů nejsem schopný odchytat. Ve stropu můžu zasáhnout do deseti až dvanácti utkání. Nevím, jestli můžeme v létě přilákat nějakého dalšího gólmana. Každopádně musíme doplnit tým o tři až pět lidí.

Máme spoustu hráčů, kteří odehráli v lize stěží pět zápasů, což je hodně málo. Stálicemi jsou akorát Petr Mečíř, Milan Bláha, Ondřej Holický a Jiří Haunold. S ostatními je to trochu složitější. Ale vzhledem k tomu, že naší ambicí byla především záchrana, tak můžeme být spokojení. V létě jsme měli sezení s Milanem Bláhou a Dubákem a byli jsme smíření s tím, že to může být poslední sezóna.

Na druhou stranu v prvním kole se povedlo sehrát nádherný zápas se Zlým snem, který jsme ovládli 13:4. To hned ty ambice trochu změnilo. Ve finále jsme odehráli skvělou sezónu. Dopadli jsme velmi dobře, na 95 % skončíme čtvrtí, což je skvělé. Při troše štěstí jsme to mohli dotáhnout i pódium. Letos jsme vstoupili do ligy s trochu slabším týmem. Opustil nás Pavel Bernát, Kamil Krejčík zase často absentoval stejně jako Zdeněk Suchomel a obejít jsme se museli i bez Honzy Kovaříka. Nováčci se ale jeví velmi dobře, když se tomu budou věnovat,věřím, že budeme silní i v následující sezóně!


Mečíř Petr

27 bodů

nejproduktivnější hráč


Beníšek Tomáš

byl v posledním utkání vyhlášen jako

nejlepší hráč zápasu


Mečíř Petr

21 golů

nejlepší střelec

16.kolo, 2.liga západ

HERD Hradiště
1
FK GMM JABLONEC N.N.
6

17.kolo, 2.liga západ

FK GMM JABLONEC N.N.
10
Malibu M.Boleslav
4

Rapid Ústí n.L. vs. GMM Jablonec

Kdy: NE 25.2.2018 20:00
Kde: SC Sluneta Ústí n.Labem